Zatím jen fotky, ale bude i vyprávění :)
Fotky zde
PS: botky jsou pro tebe, sestřičko, doufám že jsem trefil velikost :)))
Fotovyprávění na pokračování, den druhý...
Fotovyprávění na pokračování, den první...
Predpoved pocasi bohuzel vysla a tak se tady strida celkem prijemne zamraceno s vydatnymi jarnimi destiky. Sice splachnou spinu z Londynskych ulic, ale pro turisty nejsou idelanim prostredim. Tak kratce k programu:
Dnesek - muzeum prirody, uzasna sbirka kde je vystaveno snad vsechno co na zemi rostlo/behalo/lezlo/letalo. Vcetne specialni vystavy venovane dinosaurum, kostry, vsechno o nich, verne se hybajici tyranosaurus v zivotni velikosti, ale i detaily typu dinosauri ve fimech/komixech. Maly tip - pres den se na ne stoji hodinova fronta, kdyz se na ne zajdete mrknout pul hodky pred zaviraci dobou, muzete mit vystavu skoro sami pro sebe. Dalsi skvelou casti je historie Zeme, geologie od pocatku az do dneska, kde muzete prozit i vybuch sopky (mistnost je upravena jako filipinska ulice zasypana popelem, vcetne auta, ve vyloze obchodu s televizemi bezi asi pet kanalu s reportazemi z vybuchu, krajiny zasypane sedym popelem jako by z nich nekdo vysal veskerou barvu...). A hned vedle je hybajici se mistnost kde muzete okusit zemetreseni zevnitr obchodu s jidlem. Zeme se trese, regaly jezdi, kahve se kyvou, a k tomu na televizich pisou co se zrovna deje z geologickeho hlediska, a ze kdyz prvni otresy utichnou, neni to duvod k oslave, ale k priprave na hlavni vlnu otresu. Opravdu pusobive. A tisic dalsich zajimavych veci...
Zitrek: Bude shopping day, musin si taky z anglie odvezt nejake pekne a originalni letni obleceni :)). vecer uz mam koupeny listek na Melindu a Melindu od Woodyho Allena (sel bych na premieru Sin City, ale to bych tu musel jeste zustat).
Patek: Podle vytecneho pruvodce bloggera aKB se pojedu podivat prosklenym vlackem Docklands Light Railway do Greeniche, stoupnout si na nulty polednik (jak jinak :)), podivat se na millenium dome, a pak zase zpet. A navecer domu... Mejte se, ja se taky mam (alespon dokud se mi nepromoci oboje boty :))
Samozrejme ze si pro vylet do Lonndyna vyberu vzdycky ten nejlepsi termin, po 4 dnech slunecna a tepla...
.jpg)
V sobotu jsme delali cele odpoledne vycvik pro dry-suit, potapecsky oblek ve kterem se muzete potapet a byt pritom v suchu a teple, je to takova neprodysna kombineza do ktere si vlezete s termokombinezou a potom na ni pripojite vzduch a lehce nafouknete. Super vynalez, neni nad to byt v osmistupnove vode v teplicku. K drysuitu patri jeste neoprenove rukavice a 'hood', kapuce na hlavu, takze kdyz se studena voda vyhreje, je to pohodicka.
V nedeli jsme vyrazili do Sommersetu, do zatopeneho lomu Vobster Quay (stranky zde). Pocasi se oproti puvodni predpovedi hodne zlepsilo, a tak nam cely den svitilo slunicko a bylo to na triko s kratkym, coz je v UK snad poprve od lonskeho leta :). Vobster Quay me hodne prekvapil, predstavoval jsem si opustene misto v divocine a misto toho jsme dorazili do 'potapecskeho lunaparku'. Lom totiz prevzala po armade skupina nadsencu, a tak z nej udelali jedno z nejlepsich mista na potapeni v teto casti anglie. Pod vodu natahali spustu zajimavych veci k prozkoumavani (nekolik aut, vraku lodi, a dokonce i rozrezane letadlo), navic pod vodou zustalo i puvodni vybaveni lomu vcetne 14m dlouheho tunelu. Vse je samozrejme roztrouseno v ruznyh hloubkach, oznaceno bojkami a doprovazeno nekolika plosinami pro vycvik v ruznych urovnich. Z techto atrakci jsme jich ale moc nevideli, protoze vetsina je mezi 10 a 35m hluboko. My jsme se meli porve potopit do vetsi hloubky, takze jsme s Becky byli patricne nadseni, Yan a Janet (nasi instruktori) to presli s chapavym usmevem, pro ne 10m neni zadna hloubka :)).
Prvni dive se mi moc nepovedl, moc se mi nedarilo vyrovnat vztlak, takze jsem sel ke dnu a nez jdem se nadal, Tristan me tahal s 6timetrove hloubky. Mym usim se to samozrejme vubec nelibilo, protoze na vyrovnani tlaku jsem v tu chvili nemel ani pomysleni, a tak se najak 'zasekly' a hloub nez 3m nesly. Takze jsem ukoncil ponor a cekal na brehu na dalsi sanci. Po hodine odpocinku a davce usnich kapek me Yan vzal na druhy ponor, tentokrate jsme doplavali k bojce s plosinou v 6m a spousteli se pozvolan po lane, a i kdyz na zacatku jsem mel s vyrovnavanim talku v usich problemy, po chvilce zkouseni si zvykly a pak uz to bylo v pohode. Sestoupili jsme do 6m, tam jsem si zopakoval cisteni masky, pouzit alternativniho zdroje vzduchu a pak uz jsme se sli podivat na jeden vrak motoroveho clunu a na 10m plosinu. A pote zbyvala jen cesta zpet nahoru, jeste po lane s dekompresni pauzou ve 3m. Max hloubka 10,1m :))).
Pak jsme si dali povinnou hodinovou prestavku na uvolneni dusiku z tkani a pak jsme sli na treti ponor. estoupili jsme opet po lane, a pak jsme plavali podel steny lomu asi 50m ve stale vysce okolo 10ti metru.. Bylo to hlavne cviceni na kontrolu vztlaku, a hodne me prekvapilo jak je to zvlastni nemit nic okolo sebe. A taky nic o co bys se clovek oprel ci chytl kdyz to s tim vzduhem do vesty neodhadne a zacne stoupat ci klesat... Ale nakonec to nejak slo, ale zatim u toho nemam moc casu delat jeste neco jineho. Kontrola vztlaku je totiz osemetna v tom ze ma pozitivni zpetnou vazbu - pokud pridate moc vzduchu, jdete nahoru -> mensi tlak -> vzduch ve veste a obleku se vic roztahne -> vetsi vztlak -> rychlejsi stupani a tak dale dokola. A stejne je to i s klesanim, takze zakladni pravidlo je 'porad ve strehu' ). Ale byl to neuveritelne skvely zazitek, plavat bez jakekoli opory, pozorovat vraky a ryby, a pak postupne vystoupat zpatky ke slunci. Juuu :)). A hloubkovy rekord - 11,6m! :)
Proste uzasny den, tesim se na dalsi vikend... A taky jsem dostla dalsi nalepku do log booku, tentokrat je to certifikat o dry-suit trainingu (pribyl hned vedle Elementary diver certification). A pristi vikend splnim seznam ukolu a tim padem se budu moct stat Club diverem, coz je zakladni celosvetove uznavana kvalifikace :)))
V sobotu jme byli naposledy v bazenu a pak v nedeli poprve do more! A bylo to suuuper :). Fotky zde, vice textu mozna az nebude tolik prace :))
Fotky... klik
Vcera jsme jeli na art trip do Tate St. Ives (pobocka te 'velke' Tate venovana mistnim umelcum).
St. Ives se nachazi jen par mil od 'konce zeme', spicky Cornwallskeho polostrova, a je, stejne jako krajina okolo, absolutne uzasne. Slunicko svitilo a pred nami se rozkvetlo mestecko, jakoby ho sem prenesli z nedaleke Bretane, uzke krivolake ulicky, chraneny pristav, skalnata vyspa, dlouhatanske piskove plaze (a plavci v neoprenovych oblecich :))), turiste a nenazrani racci. Najednou jsem si pripadal jako na prazdninach, nekde mimo destivou tezkou anglii.
Galerii obrazu a hlavne soch nas provedl sympaticky umelec, jehoz zasluhou jsem i ja pochopil ze abstraktni sochy nejsou jen tak kusy sutru a ze se sochat da i prazdnym prostorem.
Po obede na plazi jsme pak sli na druhou 'atrakci', atelier a hlavne zahradu Barbary Hepworth, britske abstraktni socharky. Je uzasne jak se vsichni umelci znali, i Barbara se setkala s Picassem, Kandinskym...
Barbara byla i zahradni architektkou, a tak si zahradu (pry z nejhezcich v Britanii) nevrhla tak aby ladila se sochami kterych je tam dosti a dosti. A to se ji opravdu povedlo, za podivani stoji i ruzne druhy stromu a keru, ktere to maji ze sve domoviny do UK pekne daleko.
A pak uz jen vysph do kopce k autobusu a cesta zpatky mez vetrnymi mlyny a rozsahlymi planemi ...proste skvely vylet :)))
See ya.