odkazy * 31. května 2005, 15:55
Tomuhle se rika konstruktivni kritika. Krasne napsany clanek o tom ze stranky obci (a nejen tech, plati to zkoro vsade), nemaji byt technicky dokonalym nalestenym mrakodrapem, ale prijemnou drbnou, treba ne dokonalou, ale lidskou. Stoji za zamysleni pro vsechny webmastery, ackoliv je 4 roky stary, protoze vyrcene porad plati.
odkazy * 31. května 2005, 15:51
...do minulosti muzi, ktery mohl byt se svou firmou dnes na miste Billa Gatese a jeho Microsoftu - kdyby zrovna nebyl na vylete v den kdy za nim prisli zastupci IBM s zadosti o operacni system pro jejich prvni PC.
Petr Koubsky (autor vyborneho a bohuzel zaniknuvsiho weblogu aKB@large) a butterfly effect zde. I tak se pise historie.
Samozrejme ze si pro vylet do Lonndyna vyberu vzdycky ten nejlepsi termin, po 4 dnech slunecna a tepla...
filmoteka * 20. května 2005, 18:16
Videl jsem je! (vim ze to neni zrovna informativni prispevek, ale musim se pochlubit :))) Rec je samozrejme o Star Wars:Episode III - Revenge of the Sith.
Vcetra jsme vyrazili na cestu do multiplexu v Tauntonu s tremi sitovymi adminy a velkymi fanousky SW. Zacalo to uz ve chvili kdy u skoly zastavilo Nickovo mini ze ktereho se uz zdalky ozyval imperialni pochod. Cestu jsme samozrejme absolvovali za vyberu nejlepsich kousku ze SW soundracku a hromady vtipku, a po 30ti minutach jsme se vynorili z hyperprostoru na odbocce do Tauntonu. Jeste jsme se stavili pro nezbytne vybaveni (cola a gumove bonbony :)) a pridali se k davum pred kinem. No a pak nasledovaly tri hodiny jednoho z nejlepsich filmu na svete, posledniho kousku puzzle co zapada mezi epizody II a IV. Ale o tom vam vypravet nebudu, supejte pekne do kina a podekujte Georgi Lucasovi par korunami :)).
A pak uz jen cesta zpatky za nadseneho rozebirani detailu... a good night :)).
fotky a obrázky * 18. května 2005, 19:45
Blundells A2 art and photography exhibition
Nafotil jsem hroomadu fotek z nejvetsi vystavy v tomto skolnim roce - umeni a fotografie nejvyssich rocniku. Galerie je zde ale pozor - je toho hodne :)).
filmoteka * 17. května 2005, 13:29
Star Wars Episode III: Revenge of the Sith
Slaava - ve ctvrtek jedeme s IT guys (sitovi admini) na prvni promitani 3. epizody Star Wars do multiplexu v Tauntonu, hip hip hura :)). Desne se tesim, podle traileru to urcite bude nejlepsi dil nove serie. uz aby byl ctvrtek!
A taky mi ma ve ctvrtek dorazit dalsich 512MB pameti do notebooka, takze budu mit ultimatni 1 giga :)).,
.jpg)
V sobotu jsme delali cele odpoledne vycvik pro dry-suit, potapecsky oblek ve kterem se muzete potapet a byt pritom v suchu a teple, je to takova neprodysna kombineza do ktere si vlezete s termokombinezou a potom na ni pripojite vzduch a lehce nafouknete. Super vynalez, neni nad to byt v osmistupnove vode v teplicku. K drysuitu patri jeste neoprenove rukavice a 'hood', kapuce na hlavu, takze kdyz se studena voda vyhreje, je to pohodicka.
V nedeli jsme vyrazili do Sommersetu, do zatopeneho lomu Vobster Quay (stranky zde). Pocasi se oproti puvodni predpovedi hodne zlepsilo, a tak nam cely den svitilo slunicko a bylo to na triko s kratkym, coz je v UK snad poprve od lonskeho leta :). Vobster Quay me hodne prekvapil, predstavoval jsem si opustene misto v divocine a misto toho jsme dorazili do 'potapecskeho lunaparku'. Lom totiz prevzala po armade skupina nadsencu, a tak z nej udelali jedno z nejlepsich mista na potapeni v teto casti anglie. Pod vodu natahali spustu zajimavych veci k prozkoumavani (nekolik aut, vraku lodi, a dokonce i rozrezane letadlo), navic pod vodou zustalo i puvodni vybaveni lomu vcetne 14m dlouheho tunelu. Vse je samozrejme roztrouseno v ruznyh hloubkach, oznaceno bojkami a doprovazeno nekolika plosinami pro vycvik v ruznych urovnich. Z techto atrakci jsme jich ale moc nevideli, protoze vetsina je mezi 10 a 35m hluboko. My jsme se meli porve potopit do vetsi hloubky, takze jsme s Becky byli patricne nadseni, Yan a Janet (nasi instruktori) to presli s chapavym usmevem, pro ne 10m neni zadna hloubka :)).
Prvni dive se mi moc nepovedl, moc se mi nedarilo vyrovnat vztlak, takze jsem sel ke dnu a nez jdem se nadal, Tristan me tahal s 6timetrove hloubky. Mym usim se to samozrejme vubec nelibilo, protoze na vyrovnani tlaku jsem v tu chvili nemel ani pomysleni, a tak se najak 'zasekly' a hloub nez 3m nesly. Takze jsem ukoncil ponor a cekal na brehu na dalsi sanci. Po hodine odpocinku a davce usnich kapek me Yan vzal na druhy ponor, tentokrate jsme doplavali k bojce s plosinou v 6m a spousteli se pozvolan po lane, a i kdyz na zacatku jsem mel s vyrovnavanim talku v usich problemy, po chvilce zkouseni si zvykly a pak uz to bylo v pohode. Sestoupili jsme do 6m, tam jsem si zopakoval cisteni masky, pouzit alternativniho zdroje vzduchu a pak uz jsme se sli podivat na jeden vrak motoroveho clunu a na 10m plosinu. A pote zbyvala jen cesta zpet nahoru, jeste po lane s dekompresni pauzou ve 3m. Max hloubka 10,1m :))).
Pak jsme si dali povinnou hodinovou prestavku na uvolneni dusiku z tkani a pak jsme sli na treti ponor. estoupili jsme opet po lane, a pak jsme plavali podel steny lomu asi 50m ve stale vysce okolo 10ti metru.. Bylo to hlavne cviceni na kontrolu vztlaku, a hodne me prekvapilo jak je to zvlastni nemit nic okolo sebe. A taky nic o co bys se clovek oprel ci chytl kdyz to s tim vzduhem do vesty neodhadne a zacne stoupat ci klesat... Ale nakonec to nejak slo, ale zatim u toho nemam moc casu delat jeste neco jineho. Kontrola vztlaku je totiz osemetna v tom ze ma pozitivni zpetnou vazbu - pokud pridate moc vzduchu, jdete nahoru -> mensi tlak -> vzduch ve veste a obleku se vic roztahne -> vetsi vztlak -> rychlejsi stupani a tak dale dokola. A stejne je to i s klesanim, takze zakladni pravidlo je 'porad ve strehu' ). Ale byl to neuveritelne skvely zazitek, plavat bez jakekoli opory, pozorovat vraky a ryby, a pak postupne vystoupat zpatky ke slunci. Juuu :)). A hloubkovy rekord - 11,6m! :)
Proste uzasny den, tesim se na dalsi vikend... A taky jsem dostla dalsi nalepku do log booku, tentokrat je to certifikat o dry-suit trainingu (pribyl hned vedle Elementary diver certification). A pristi vikend splnim seznam ukolu a tim padem se budu moct stat Club diverem, coz je zakladni celosvetove uznavana kvalifikace :)))
filmoteka * 12. května 2005, 1:06
Hitchhiker's guide to the galaxy
...aneb Průvodce Stopaře po Galaxii. Jedna z nejslavnějších (a bezpochyby nejvtipnějších) sci-fi knih se dočkala i svého filmového zpracování, na kterém se podílel i její autor, Douglas Adams. Bohužela se ale k zármutku všech scifi fandů premiéry nedožil, a je to škoda. Film je totiž ze všeho nejvíce ilustrací ke knížce, a pokud patříte k té nešťastné menšině lidstva co Průvodce a jeho čtyři skvělá pokračování nečetla, pospěšte ještě před českou premiérou 6. 2. do knihovny.
Ilustrací... dlužno ale podotknout že takhle zběsilou jízdu jste už dlouho neviděli, ani ve filmech co jí slibují. Děje je na dvouhodinový film hodně, a auto spolu se scénáristy děj ještě rozšířili, ve stylu původního stopaře ale trochu jiným směrem, takže poslední třetinou se mohou nechat překvapit i ti, kteří umí z průvodce citovat nazpaměť. Pro diváka neznalého má ale film bohužel i momenty kdy se v podstatě nic neděje a postavy dělají věci jejichž význam znají jen čtenáři (a rozhlasoví posluchači). Bohužel do těchto pauz Adamsův geniální humor nepronikl, a tak ačkoli se herci zřejmě baví, divákovy oči zatím bloudí interiérem kosmické lodi a čekají až se mumraj uklidní. Škoda, vždyť nedořeknutých vtípků je ve filmu tolik... Těžko ale říct kde se vzaly, z pozornosti i k banálním detailům a spoustě rozšíření Adamsova světa je celou dobu cítit, že film byl točen s láskou a pochopením, a tvůrci mají být na co pyšní.
Přerod na filmové plátno zadáhl i nejdepresivnějšího droida galaxie, Marvina, když z něj udělal trapnonudného ocáska hlavní čtyřky. Zato Zafod - toho může popsat jen Kocour z Červeného trpaslíka. Kocoure, máš slovo: "Wrrau, to je ale frajer." Tak jste slyšeli, je to fakt frajer :)). Vystřihl postavu lehce schizofrenního, těžce egoistického, sebestředného a zraňujícího prezidenta Galaxi opravdu dokonale, i přes obavy fanoušků typu "to bude tak strašný film, že snad i Zafod bude mít jen jednu hlavu". Ano, má ji jen jednu, ale Zafod z plátna je prostě Zafod z knížky, bez chybičky. Trillian se taky povedla, stejně jako Ford Prefect, snad jen Arturovi ladění dosladka neprospělo a kdyby nebyl odsouzen k romanci (nevyhnutelné pro podobné filmy), seklo by mu to víc.
No a pak jsou tu hromady postav vedlejších, na kterých se tvůrci opravdu vyřádili. Především Vogoni, vogonské lodě a rodná planeta jsou tak dokonalými ztělesněními absolutní byrokracie bez soucitu a porozumění, že snad kompars museli tvořit zaměstnanci Britské pošty a NHS :))).
'Postavou' je tu i slovutná mezihvězdná příručka Průvodce Stopaře po galaxii, dějové skoky a zdůvodnění pro nečtenáře totiž vysvětluje stylovými 2D animacemi, kde si humor animátorů nezadá s mistrem Adamsem. Až uvidíte ilustrovaný a animovaný popis Vogonů, pochopíte :). A nejsou to jen štěky, animované úlety se na prstech jedné roky spočítat nedají.
Zvláštní efekty také musím ocenit jedničkou, zvláště když Stopař není hollywoodský trhák. Tajemná planeta Magrathea je důvodem proč pečlivě vybrat kino s velkým plátnem, animátoři se vyřádili i u interiéru Vogonských lodí, a jakkoli v traileru vypadá loď Srdce ze zlata divně, ve filmu lepší být nemohla.
Takže shrnutí: pokud vám název filmu něco říká, není omluvenkou z neúčasti v kině ani zlomená noha :). A pro ty ostatní - pojďte se podívat na roztodivnou směsici, která je ale 'tam dole' originální a má srdce (ze zlata). A když se potom rozhodnete skočit do knihovny, prospějete sobě i svému okolí :)).
PS: Je to fajn pocit jít na takovouto lahůdku, a prřitom vědět že jí nevytvořili v chladných hollywoodských studiích, ale doslova za humny. Kéž by se naše zemička taky někdy zmohla na výpravný a nesmírně originální áčkový sci fi film... A pro všechny doma: nebojte za ř týdnu dorazí Průvodce i k vám, jen doufám že ho nepokazí dabingem.
divnosti * 11. května 2005, 15:07
Emergent behaviours, pár myšlenek a Evropská unie
Možná jste už někdy slyšeli o počítačových simulacích 'života', i když více než život se zde simulují různá umělá prostředí , ve kterých se pohybují jedinci jen a pouze podle dané množiny pravidel. Hlavním předmětem zkoumání jsou zde především tzv. emergent behaviours, stav systému kdy se po překročení určitého množství/koncentrace jedinců vyskytne nové chování celého systému, překvapivě mnohem komplexnější než kterékoli z pravidel pro jednoho jedince.
Jedním z nejznámějších zástupců je "hra" Life (více zde), ve které je prostředím čtvercová mřížka, ve které se nacházejí "buňky". Ty se řídí podle jednoduchých pravidel:
Zní to jednoduše, že? Překvapivým faktem ale je že se zkoumání tohoto prostředí a jeho vývoje v čase věnuje mnoho lidí, a že při určitých počátečních konfiguracích vznikají velmi komplexní výstupy, samovolně generované obrazce pohybující se s dlouhou periodou sem a tam, samorozšiřující se systémy, "útočníci" a "oběti"... To je právě to "emergent behaviour", samovolně vzniklé komplexní chování. Mimo jiné může poslouži konektionistům jako argument že celek není jen součtem svých částí, protože jedna z buněk ve hře Life netuší nic o komplexních systémech které jejím přispěním vznikají. Pro zajímavost: bylo dokázáno že v matici hry Life lze sestrojit obdobu obecného počítače (turingova stroje, je-li libo) schopného provádět matematické operace zadané počátečním rozložením buněk na herní ploše.
Dalším faktem který nás bude pozděkji zajímat je ten, že skupina buněk které netuší nic o komplexním systému který vytvořily, se může lehce stát jeho "obětí", zaniknout v důsledku oscilace či pohybu útvaru který tvoří. Útvar je přitom viditelný jen z hlediska vnějšího pozorovatele, pokud se například tvar pohybuje, neznamená to že se buňky v něm pohybují, ale že na jednom konci vznikají nové a ty na druhé straně zanikají....
Viděli jste film Kostka (The Cube)? Pokud ne, přeskočte tento oddíl protože vám budu muset prozradit hlavní myšlenku. Film je o lidech kteří se setkají uprostřed obludného mechanismu, soustavy kostek propojených dveřmi v každé ze stěn, kde jsou rozmístěny nejrůznější druhy smrtících pastí. Nepamatují si nic o tom jak se do kostky dostali, neví ani její účel, ten se ale v průběhu filmu dozvídají. Kostka není výplodem šílené mysli, úchylného maniaka, ale prací stovek lidí kteří dostali jen konkrétní zadání na různé části a nemohli tušit co vlastně tvoří. Sugestivní přiznání jednoho z hrdinů, architekta který navrhoval vnější plášť kostky působí mrazení v zádech:
- Jsem jeden z nich. Část tohohle jsem sám navrhoval.
Cože?
- Vnější plášť.
Ty jsi tohle postavil?
- Ne tuhle část, exteriér. Najali si mě, abych navrhnul tuhle stavbu. Kostku.
Kostku? Proč jsi nám to neřekl?
Pane Bože, Worthi, tys věděl, co to je.
- Ne.
Worthi, teď lžeš.
- Tentokrát ne.
Kdo je za tím vším?
- To nevím.
Kdo tě najal?
- Neptal jsem se. Nikdy jsem neopustil svou kancelář. Telefonoval jsem si s pár lidmi jako jsem já. Specialisti pracující na jiných detailech. Nikdo nevěděl, co z toho bude. Nikdo se o to nezajímal.
Kecáš. Věděls to celou dobu.
- Ne Quentine. Je to pravda. Každý dělal jen část. Co z toho vznikne nikdo nevěděl. Mozek všeho se nikdy neukázal.
Jakej mozek?
- Všechno je to stejná sebranka. Pentagon, multinárodní korporace, policie. Když dotvoříš jednu věc, víš jen maličkou část z celý skládanky.Neřeknou ti, že to bude 2 míle hluboko pod pouští a že to bude zabíjet lidi.
Měla jsem pravdu. Celej život jsem to věděla. Já to věděla, Quentine. Tak mi neříkejte, že jsem hloupá.
Musíme odtud vypadnout a zničit vůdce týhle věci.
- Ne, tak to není.
Tak mi pomozte, prosím, chci to vědět.
- Možná je pro tebe těžký to pochopit, ale nejde tu o spiknutí. Nikdo není vinen. Je to bezhlavý vraždění s dojmem, že tvoříš mistrovský dílo. Dokážeš to pochopit? Neexistuje ´někdo nahoře´.
Co je kurva tohle za vysvětlení?
- To nejlepší co můžeš slyšet. Jediný k čemu jsem dospěl je, že za tím nikdo konkrétní nestojí.
Někdo tohle musel povolit.
- Jenom my víme, co to je.
Nemáme ponětí, co to je.
- Víme víc, než kdokoliv jiný. Možná někdo z nich věděl víc, ale z projektu ho už dávno vyhodili. Myslíte si, že se|někdo někdy na něco ptal? Jediný co chtěli bylo mít jasno a dobře za to zaplaceno. Pracoval jsem na tom měsíce. Byl to skvělej job.
Proč dovnitř dávají lidi?
- Protože to tu existuje. Musíš to používat, abys uznal, že to tu není zbytečně. Oba jsme součástí systému. Já nakreslím kostku, ty zas uděláš něco jinýho. Je to tak, jak jsi říkal, Quentine.
Nemyslete na nic, co nestojí přímo před vámi.
- Chci říct, nikdo to nechce vidět všechno najednou jako celek. Je to příliš složitý. Jen si to představ. Důvod proč tu jsme je ten, že se to vymklo kontrole.
A co takhle vzít si na paškál podobné buněčné systémy, ale s tím že buňkou tu tentokráte není několik elektrických impulzů v paměti počítače, ale lidé. Konkrétně lidé v administrativní části.
Také máte pocit že čím více lidí vládne zemi, tím více se dostávají mimo kontrolu, nejen obyvatel země ale i sebe sama. V dobách feudalismu bylo dění u dvora v podstatě přehledné, byl král, měl několik rádců a ministrů, a pokud jste znali jeho a jejich povahu, nebylo asi zas tak těžjé vyvodit, co bude dál.
Potom postavte do čela těch lidí ne 10, ale 300. Vztahy se komplikují, a začíná vznikat "netransparentní prostředí", kde se výsledky jednotlivých akcí začínají vymykat původnímu záměru jednajících. A protože lidé dorožují celkem pevně stanovenou množinu pravidel (touha po maximalizaci zisku, "pravidla" slušného chování, zákon akce a reakce aneb láska a nenávist), myslím že můžeme prohlásit, že jsme svědky vzniku dalšího komplexního systému, emergentního chování, kdy vlastně nad úrovní jednotlivých lidí vznikají složitější abstraktní struktury, které už nejednají v zájmů jednotlivců či společnosti, ale sebe sama. Pokud bychom jim chtěli přisoudit inteligenci, dostaneme se tak maximálně na úroveň virů - ale virů velmi mocných, ovlivňujících dějiny.
A teď spoustu takových administrativních celků spojte do obrovského propletence staticíců úředníků, byrokratů, lobbistů. Tady už, myslím, můžeme zodpovědně prohlásit že máme dostatečnou základnu pro vznik hry Life neodehrávající se na počítačové šachovnici, ale nad hlavami Bruselanů a celé Evropy. A výsledky takové hry už nejsou vůbec závislé na jednotlivcích a jejich úmyslech, ty se vlivem obrovského množství slily do statistické předvídatelnosti. (Když máte deset lidí a jeden z nich je vyjímečný, všimnete si toho jako neobvyklé události, ale když uvažujete v milionech, můžete prohlásit: ano, 10% lidí je vyjímečných, to není nic zvláštního - a i originalita se v dostatečném množství mění v průměrnost.)
Zde nám vyplývá závěr - zesložiťováním se každý systém dostanedo stavu kdy slouží "sám sobě", ne svým členům. Nestojí to za zamyšlením zda unifikace a sjednocování jsou opravdu tak důležité? Anebo pokračují protože už tu jednou jsou a odteď jednají ve svém zájmu, nadviry hájící své prostředí podle darwinových zákonů. Neodevzdáváme tím moc nad našimy životy autonomním systémům pro které jsou naše cíle asi stejně důležité jako cíle atomu pro virus jehož je součástí. Možná že jednou z cest, jak vzít opratě zpět do našich rukou, je rozdělění světa na dostatečně malé skupiny, skupiny jejichž velikost je pod "kritickým množstvím" potřebným pro vznik nadvirů. i když by se tomu dalo říci: "zpět na stromy".
Mimochodem - tento vývoj ke komplexnosti se dá jistě nazvat i pokrok, a jeho vize jako revoluce požírající své vlastní děti nejsou nikterakou novinkou. Takže jsem asi na nic úplně nového nepřišel...
VIZ: memetika, memy
KOMENTÁŘE, NÁZORY, POLEMIKA? Šup s nimi pod článek...
V sobotu jme byli naposledy v bazenu a pak v nedeli poprve do more! A bylo to suuuper :). Fotky zde, vice textu mozna az nebude tolik prace :))
fotky a obrázky * 8. května 2005, 0:04
tentokrate na A-levels (=matura) a GCSE (zkousky v 16ti) vystavy
pouzite obrazky (C) Jo Sunmer a Lizzie Watts :)
